V zákulisí Feyenoordu už delší dobu sílil tlak na změnu trenéra. Nizozemský deník AD a specializovaný server 1908.nl podrobně z různých úhlů popisují, že klíčovou roli v této hře sehrála vlivná skupina „Přátel Feyenoordu“ – bohatí investoři a sponzoři, kteří mají v klubu významné slovo.
Ti už delší dobu dávali najevo, že Brian Priske není mužem, kterému chtějí svěřit budoucnost týmu. Zásadní moment přišel v lednu, kdy člen dozorčí rady Sjaak Troost na neveřejném setkání se sponzory oznámil, že dánský trenér po nadcházejícím zápase Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov skončí. Tímto unáhleným krokem nejen odhalil interní rozhodnutí vedení, ale také spustil lavinu spekulací, která se v následujících hodinách, dnech a týdnech nezastavila.
Priske se tak ocitl ve zvláštní situaci – ještě než vůbec odehrál svůj „poslední“ zápas, už o jeho odvolání vědělo širší okolí klubu, včetně médií. Zpráva se dostala do novin a dánský deník Tipsbladet dokonce v předvečer utkání informoval, že trenér Feyenoordu povede svůj tým naposledy. Jenže místo očekávaného fiaska Feyenoord předvedl heroický výkon a v domácí aréně deklasoval Bayern 3:0. Výsledek, který šokoval fotbalovou Evropu, donutil vedení Feyenoordu zpochybnit své původní rozhodnutí.
V dalších dnech se zdálo, že Priske si nečekaným triumfem koupil čas. Generální ředitel Dennis te Kloese, který ho v létě do klubu přivedl, se snažil hledat cestu, jak situaci ustát, aniž by klub vystavil ještě většímu tlaku. Média spekulovala, zda Feyenoord nerozhodne jinak a Dán ve funkci zůstane. Jenže „Přátelé Feyenoordu“ údajně trvali na svém – Priske musí odejít, a to bez ohledu na jednorázový výsledek.
Během následujících týdnů se ukázalo, že vítězství nad Bayernem bylo spíše výjimkou než začátkem obratu. Feyenoord prohrál 1:6 s Lille v Lize mistrů, následovala bolestná prohra v ligovém šlágru s Ajaxem a poté přišla další rána – vyřazení s PSV ve čtvrtfinále Nizozemského poháru. Tím byla Priskeho pozice definitivně neudržitelná.
Situaci komplikoval i fakt, že Feyenoord dlouhodobě trpěl interním chaosem a úniky informací, což se ale nestalo poprvé. Priske se o svém odvolání dozvídal především z médií, nikoli od patřičných lidí napřímo. Feyenoord se tak stal rukojmím vlastních vnitřních sporů, kde vlivné skupiny a jednotlivci prosazovali své zájmy na úkor sportovní stability.
Před posledním zápasem s městským rivalem Spartou Rotterdam už bylo jasné, že Priskeho dny jsou sečteny. I když Feyenoord zvítězil 3:0, na jeho osudu to nic nezměnilo. Vedení už s trenérem jednalo o ukončení smlouvy a krátce poté bylo oficiálně oznámeno jeho odvolání.
Priske mohl argumentovat, že měl smůlu – kádr byl sužován zraněními, odešli klíčoví hráči a nově příchozí posily nesplnily očekávání. Přesto i jeho největší příznivci museli uznat, že se mu nepodařilo vštípit týmu jasnou herní identitu. Obrana byla nestabilní, taktika nefungovala a tým se nedokázal vyrovnat s tempem lepších soupeřů. Do toho boural a měnil zažité věci, které jeho předchůdci Arnemu Slotovi, současnému kouči Liverpoolu, fungovaly. Od herního systému či různé zvyky uvnitř kabiny.
Problém Feyenoordu však sahá daleko za osobu Briana Priskeho. Jeho odvolání ukázalo na hlubší strukturální nedostatky klubu – především na fakt, že různé frakce ve vedení bojují o moc a neváhají přitom obětovat stabilitu týmu.