Po přestupu do Slavie to neměl vůbec jednoduché. Část fanoušků nechtěla Tomáše Chorého (29) v sešívaném dresu, a dávali to jasně najevo. Každým zápasem, výkonem a gólem si ale jednoho po druhém vytáhlý útočník získává na svou stranu. Proti Ajaxu to vypadalo (1:1), že už jeho branku slavil celý Eden.
Když se na to reportér Nova Sport zeptal, tak ani nestačil dokončit svou otázku.
„Na tohle se mě už neptejte, panebože. My chceme vyhrávat, neptejte se mě, jestli někdo slaví, nebo ne. Já chci dávat góly a pomoct týmu. To je pro nás to nejdůležitější,“ reagoval naštvaně Chorý.
„Chtěl jsem naopak říct, že už slavil celý stadion a jestli jste to pocítil?“ pokračoval v otázce reportér.
„Tak pocítil jsem to, ale vy jste řekl Tribuna Sever. Já jsem rád, že jsem mohl potěšit fanoušky, ale určitě jsme jim chtěli dát výhru, ne remízu,“ odpověděla letní posila za 3 miliony eur.
Nutno dodat, že Chorý poskytl televizní rozhovor bezprostředně po závěrečném hvizdu ještě na hrací ploše. Byl v emocích z toho, jak Ajax přistoupil k závěru utkání.
„Fakt to ve mně chvílemi hrozně vřelo,“ netajil Chorý o několik minut později. „Kdyby to šlo, vezmu čtyři borce na záda a ze hřiště je vynesu sám. Asi si tady chtěli vyzkoušet trávník, protože se jim tady dobře leželo. Čekal jsem, že Ajax bude chtít vyhrát a ne tady zdržovat a nehrát fotbal. Jsem rád za náš přístup, protože jsme to chtěli rozhodně víc než oni.“
Později z něj emoce opadly. Když přišel další dotaz na slavení gólu v útrobách stadionu, už mluvil Chorý jinak.
„Ptali se mě na to přímo na ploše, kde jsem byl trochu rozohněný. Asi se budu muset panu reportérovi z televize ještě omluvit,“ citoval ho server iDnes.cz.
„Ale vážně: já tohle nevnímám, snažím se klukům pomoct na hřišti, udělat něco se zápasem, což se povedlo a já jsem za to šťastný. Dělám maximum, abych si diváky získal. Věřím, že kdo fotbalu rozumí a kouká na něj, uzná to. A jestli křičeli moje jméno? Nevím. Byl jsem v rauši, rychle jsem běžel zpátky na půlku a chtěl, ať přidáme další góly a dostaneme je do totální smrti. Uf. Po tomhle zápasu půjdu spát nejdřív ve tři ráno…“
Chorý se střelecky prosadil po šesti minutách, co přišel na hřiště.
„Šli jsme tam nějakým způsobem zápas zvrátit. Dostat tam energii, emoce, abychom to trošku zbláznili, a to se povedlo během pár chvil. Tohle jsme přesně chtěli. Prostě nám to vlilo krev do žil, toho se chytili fanoušci, a ta atmosféra by se dala krájet. Jen škoda, že jsme to nedotáhli do vítězného konce,“ dodal.