Václav Jílek s odstupem času lituje svého konce v Sigmě Olomouc, ale přeje maximálně úspěch svému kamarádovi Jiřímu Saňákovi, který jej z pozice dlouholetého asistenta nahradil. V rozhovoru pro iDnes.cz se také vrací ke „slavnému“ poločasovému nestřídání brankáře Tomáše Digani (26) a k osobě nepopulárního sportovního manažera Ladislava Mináře.
Byl prosinec. Poločasová pauza v zápase Olomouc – Plzeň. Podle toho, co se proslýchalo, měl tehdy Minář nakázat Václavu Jílkovi, aby vystřídal gólmana Digaňu. Jenže kabina se postavila proti tomu. Nestřídalo se. A pak se začalo spekulovat, jestli Jílek neztratil kabinu.
„Neumím si představit, že by trenér ztratil kabinu a polovina hráčů se s ním poté spojila, aby mu vyjádřila podporu,“ reagoval Jílek pro iDnes. „Zásadní problém tam nebyl. Můj odchod hráče mrzel. Následné termíny jako ztráta kabiny nebo rozklad v kabině byly naprostý nesmysl.“
Bývalý kouč Sigmy a Sparty zásadně odmítá, že měl uposlechnout „rozkaz“ Mináře. Tvrdí, že s nápadem střídat Digaňu přišel on a jeho asistenti.
„Jsem překvapený, že se vůbec něco takového do mediálního prostoru dostane a následně jak často se k tomu novináři vrací. Nestalo se, že by Jílek přišel do kabiny a řekl: Střídá se z rozhodnutí vedení nebo Mináře. To není pravda,“ vylučuje Jílek tuto verzi.
„V zápase s Plzní nebyl Digi jistý, do toho přišel laciný gól do šatny. Řešili jsme to a chtěli střídat. Tým se postavil za Tomáše. Stalo se poprvé, kdy mužstvo takhle zareagovalo, a vnímali jsme to tak, že tým ukázal charakter. Respektovali jsme to.“
Jílkův vztah s Minářem byl propíraný ze všech stran. Leckde byl označován za „Minářova asistenta“, což mu právě v očích hráčů mělo uškodit. Přiznává, že s ním vedl ve většině zápasů poločasové konzultace, které nebyly vždy „poklidné a rychlé“. Z toho se chce poučit.
„Několikrát jsme se pohádali, ale nikdy to nebylo tak, že by nám nařídil, co máme udělat, a my to udělali. Pokud bychom měli střídat podle Mináře, nedohráli bychom iks prvních poločasů v sezoně v zahajovací sestavě,“ pokračuje Jílek.
Mináře prý vnímá z několika poloh.
„Zaprvé osobní – když si s ním sednete večer na pivo, zjistíte, že je to pohodový člověk, se smyslem pro humor, který si zároveň prošel složitými životními situacemi.“
„Za druhé sportovní – to je jeho doména. Je nezpochybnitelné, kolik dobrých transferů pro Sigmu udělal, a často to byla velmi náročná a tvrdá jednání.“
„A pak je třetí rovina – zápas a jeho výsledek, kdy se mění. Jako Jekyll a Hyde. Tak enormně chce uspět, že se dostane až do stavu nervového transu. A tak ho vnímá i většina fanoušků,“ dodal Jílek.