Chance Liga
Jan Trousil má za sebou úspěšnou premiéru na lavičce Pardubic. Jeho svěřenci zvládli domácí duel s Mladou Boleslaví (2:1) a odpoutali se ode dna ligové tabulky. Nový kouč po zápase přiznal, že se v některých situacích cítil nervóznější jako asistent.
„Z pozice asistenta je to jiné. Tady jste zodpovědný za chod týmu i realizačního štábu a samozřejmě nechcete prohrát. To nechcete nikdy, ale jako hlavní trenér to prožíváte jinak – nemůžete být nervózní, protože hráči by to okamžitě poznali. Musíte je neustále povzbuzovat a zůstat pozitivní,“ řekl Trousil po utkání.
I přes početní nevýhodu se Mladá Boleslav v závěru tlačila za vyrovnáním. Některé akce po gólu přímo volaly.
„Musím říct, že jsem byl nervóznější v roli asistenta. Je to prostě jiné v tom, že jako hlavní trenér víte, že jste tam vy a že tu nervozitu nesmíte přenést na hráče. Když sedíte na lavičce v roli asistenta, máte to celé z jiného pohledu – sledujete hru z dálky a každá situace, která jde na vaši bránu, se vám zdá gólová.“
„Teď mám větší důvěru v naše defenzivní hráče, že tyto situace společně s gólmanem zvládnou. Samozřejmě, je to stresující, to k tomu patří, ale není to tak, že bych se tam hroutil,“ dodal.
Trousil byl s výkonem svých svěřenců spokojený, přesto mrzely některé neproměněné šance. „Věřil jsem klukům, byli dobře nastavení. Mrzí mě jen některé situace, které jsme mohli dohrát lépe a rozhodnout zápas třetím gólem.“
Nový kouč Pardubic zároveň popisoval, jak několik dní před utkáním skládal sestavu, do které navíc promluvila i absence hráčů, kteří plnili reprezentační povinnosti.
„Od neděle jsme byli domluveni, že tým přebírám. Proto jsem se hned spojil s Pavlem Němečkem, Jirkou Krejčím a volal jsem i Davidu Střihavkovi. Zjišťoval jsem, jaká je situace, jak kluci reagují. Prostě klasické zjišťovací kolečko, když někam přijdete – abyste věděl, co máte v týmu za sígry a co za hodné kluky,“ popsal s úsměvem Trousil.
„Podle toho jsme si udělali přehled, kdo je mimo tréninkový proces kvůli reprezentaci. Samozřejmě – Botos, výborný hráč, ale zraněný. Pak si ten okruh logicky zužujete. Sledovali jsme, jak se kluci chovali na prvních třech trénincích.“
Podle 49letého trenéra museli dokonce hráče prosit, aby mírnili své nadšení. „Bylo to těžký, protože všichni cítili šanci, takže tam byla taková přemíra snahy, že jsme je prosili, aby se nepokopali. Aby si neurvali svaly z toho, jak se každý chtěl předvést,“ prozradil.
„V tomhle směru jsme tým skládali i podle reakcí hráčů. Každý z trenérů v realizačním týmu napsal svoji ideální sestavu. Shodli jsme se na osmi jménech, u dvou jsme ještě váhali.“
„Tým je dobrý a mladý. Ale někdy možná potřebuje trochu klidu, aby se ta přemíra aktivity zbrzdila. Je to vidět i v koncovce – kdyby situaci tři na jednoho řešil zkušenější hráč, ne Tanko, asi by to sehrál jinak a do mrtva dohrajou gólmana“ dodal Trousil.