Chance Liga
Lukáš Vorlický (23) se po téměř roční pauze způsobené zdravotními problémy vrátil do soutěžního utkání. Do druholigového šlágru rezervy Slavie proti Dynamu České Budějovice (6:1) nastoupil ve druhém poločase a pomohl k výraznému vítězství.
„Skvělý výsledek. Po nezvládnutém utkání se Spartou byla velká motivace tento zápas zvládnout. Klobouk dolů před klukama,“ řekl Vorlický pro klubový web.
Pro technického fotbalistu šlo o návrat po 336 dnech. Emocemi se ale tentokrát nenechal strhnout. „Měl jsem smíšené pocity. Na jednu stranu jsem byl rád, že jsem zpět. Na druhou stranu, návratovou euforii už jsem zažil čtyřikrát. Bral jsem to víc s klidem. Je to fajn, ale pořád to ještě tolik neznamená. Jde o to, abych se zítra vzbudil a mohl jít zase naplno trénovat,“ vysvětlil hráč, který prožil už několik těžkých zranění.
Vorlický nastoupil za rozhodnutého stavu, což mu podle vlastních slov pomohlo. „V hlavě jsem si přehrával víc scénářů. Jeden z nich byl, že bude stav 0:0, já bych nastoupil a dal gól. Druhý byl, že bude větší gólový rozdíl, hra bude otevřenější a mohl bych si víc zahrát. A to se přesně stalo.“
Důležité bylo, že se nebál hrát. Nakonec zvládl víc minut, než se původně plánovalo. Toho si váží. „Jen škoda, že jedna moje střela levou neskončila v brance. To by byla úplná třešnička na dortu,“ usmál se.
A jaké má cíle do zbytku sezony?
„Možná to bude znít nepochopitelně, ale já už po tom všem žádné cíle nemám. Je pro mě hezké, že jsem nastoupil, ale beru to s rezervou. Cílem je teď se každé ráno probudit a zvládnout trénink. Žene mě ale vidina dostat se na soupisku pro Ligu mistrů. Kdybychom jeli na Atalantu do Bergama, byl by to splněný sen.“