Chance Liga
Tomáš Rosický nemá po dřívějších zkušenostech sebemenší ambici přesunout se k českému národnímu týmu. Své aktuální místo vidí jasně ve Spartě, kde je maximálně spokojený. Zároveň se ostře ohradil proti názoru generálního manažera reprezentace Pavla Nedvěda, podle něhož mají kluboví manažeři jednodušší pozici díky možnosti nakupovat cizince. Podle Rosického je realita přesně opačná.
„Tady zastávám úplně opačný názor. Nejzásadnější je, jaký chcete hrát fotbal a s jakou hráčskou typologií. Pavel má jasně daný prostor třeba šedesáti nejlepších Čechů, ze kterých si mohou s trenéry vybírat,“ vysvětluje Rosický v rozhovoru pro Sport.cz.
Ačkoliv má Sparta možnost skautovat po celém světě, naráží vždy na svůj finanční či prestižní strop, přes který vlak zkrátka nejede.
„Já si můžu kupovat borce z celého světa, ale sáhnu si jen na určitou kvalitu. U těch nejlepších, jaké bych v ideálním světě chtěl, nemáme logicky šanci. Ne každý fotbalista, který se vám líbí, chce a může jít do Sparty. To je jasné,“ zdůraznil Rosický s tím, že budování reprezentačního kádru je podle něj koncepčně řiditelnější.
„Opravdu myslím, že tady to mají jednodušší reprezentační trenéři a manažeři, že se z dlouhodobého hlediska mohou mnohem lépe připravit na to, s jakou typologií pracují.“
Pokud by snad někdo z fanoušků doufal, že by se Rosický mohl po případných změnách ve strukturách asociace přesunout k národnímu celku, dočká se jasného odmítnutí. Bývalý reprezentační kapitán už podobné úvahy zcela hodil za hlavu.
„Jsem spokojený tam, kde jsem. Svoji epizodku s reprezentací už mám za sebou, kdy jsem ve vlastním volnu zkoušel do českého fotbalu něco přinést, ale ukázalo se, že to bylo naprosto mylné. Od té doby nemám žádnou podobnou ambici. Soustředím se na Spartu,“ má naprosto jasno o svých prioritách.
Dění kolem reprezentace však sleduje a vnímá i aktuální volání po příchodu zahraničního experta, který by mohl nastartovat potřebné systémové změny a fotbal v Česku „dát do latě“.
„Samozřejmě, jakmile přijde někdo zvenčí, obohatí vás a dodá nové myšlenky a impulsy,“ souhlasí s myšlenkou okysličení domácího prostředí a přínosem odlišné mentality.
Samotná státní příslušnost nového manažera či trenéra ale podle něj není hlavním měřítkem budoucího úspěchu. Klíčová bude především jeho dlouhodobá koncepce.
„Zásadní bude výběr daného člověka. Ve finále je jedno, zda to bude Čech, nebo cizinec. Ale aby to byl někdo, kdo se zaměří na unifikaci herního stylu napříč reprezentacemi, a hlavně vytvoří silný edukační program na výchovu a rozvoj trenérů,“ dodal.
