V případě Alonsa nešlo o rezignaci, jak se klub snaží veřejně prezentovat. A rozhodně ne o předem plánovaný odchod. Španěl nečekal, že skončí na lavičce Realu Madrid už po sedmi a půl měsících od svého jmenování.Aalespoň ne tak brzy.

Oficiální stanovisko klubu hovořilo o „vzájemné dohodě“, ve skutečnosti však šlo o rozchod, který byl v určitém smyslu nevyhnutelný. Po měsících neshod ohledně taktiky a celkového pojetí hry se v pondělí kolem půl páté odpoledne sešlo vedení klubu s jediným bodem programu – odchod Xabiho Alonsa.

Důvody? Nepodařilo se mu přenést do Madridu herní styl, s nímž slavil úspěchy v Leverkusenu, fyzická připravenost týmu nebyla ideální, hráči se neposouvali a především nepůsobili dojmem, že by za svého trenéra bojovali.

Na stůl byly položeny i porážky: semifinále mistrovství světa klubů s Paris Saint-Germain, debakl 2:5 s Atlétikem Madrid v La Lize a další. Spíše než o krizi šlo o potvrzení toho, že prezident Florentino Pérez svému trenérovi nikdy stoprocentně nevěřil, byť ho schválil.