Rosický vnímá hodnocení akademie jako komplexní záležitost, která nemá jedinou měřitelnou metriku. Klíčových ukazatelů je podle něj několik, od počtu reprezentantů až po zapojení hráčů do ligového fotbalu.

„Hodnocení je o spoustě aspektů, všechno se dá nějakým způsobem měřit. Otázek, podle kterých můžeme posuzovat úspěšnost akademie, je celá řada. Může to být například počet reprezentantů napříč klubem či akademií. Za rok 2025 jsme měli 58 reprezentantů. Další metrikou je, kolik hráčů se dostane do ligových týmů nebo kolik jich nastupuje v A-týmu.“

Za důležitý ukazatel považuje i to, kolik odchovanců se prosazuje přímo v prvním týmu. „Pokud jsou kluci zdraví, tak momentálně máme čtyři sparťanské odchovance v základní sestavě. Co mě napadá, tak jsme spolu s Olomoucí jedni z mála, kdo staví vlastní odchovance. To je i určitá reflexe akademie.“

Celé téma ale podle něj nelze zjednodušovat, protože záleží i na pohledu a nastavených cílech klubu. „Je to široká debata i pohled, jaký chceš mít.“

Na otázku, zda Sparta nepřichází o pozici nejlepší akademie v Česku, reaguje odmítavě. „Já tohle nezaznamenávám. To je to, o čem jsem mluvil. Jaká je metrika toho, jak to vyhodnocuješ. Že koupíš do akademie hráče? Budeme čekat na výsledek pět, šest let. Občas se u nás někdo ze zahraničí objeví, ale chceme vychovávat sparťanské kluky.“

Zároveň zdůrazňuje, že samotný počet odchovanců v A-týmu je pro něj významným ukazatelem. „Máme tolik odchovanců hrajících za áčko pod tím tlakem, kde je očekávání od trenéra, fanoušků, veřejnosti… Nemyslím si, že to je špatné číslo.“

Za klíčové pak považuje jasně měřitelný sportovní přínos. „Nerozumím argumentu, že přivedeme zahraniční hráče do akademie a je to úspěch. Úspěch musí být měřitelný něčím, že ten konkrétní hráč bude hrát za A-tým. Proč ho tam pak jinak přivádím?“