Chance Liga
Albert Riera přijel do Frankfurtu s velkými slovy a ještě větší energií. Nový trenér Eintrachtu přirovnal začátek své mise k čerstvému vztahu: první dny jsou podle něj plné motivace, člověk má „motýly v břiše“ a všechno působí jednoduše. Jenže právě tohle nadšení chce udržet při životě každé ráno, nejen v prvním týdnu.
Hned od startu zavádí nezvyklou kapitánskou strukturu. Ne jeden lídr, ale celá skupina: šest kapitánů. V téhle „radě“ jsou Robin Koch, Mario Götze, Rasmus Kristensen a Arthur Theate. Pátého vybrala přímo kabina hlasováním, je jím Jonathan Burkardt. Šestého chce Riera jmenovat sám za zhruba dva týdny.
V překladu: žádné schovávání se, chce vidět vůdce a charakter.
„Máme tady všechno, neexistují žádné výmluvy, Všichni působí hodně motivovaně. Je to pocit jako s novou přítelkyní, máte motýly v břiše. To si musíme udržet, každý to musí cítit. Každé ráno. A nejen my jako tým, ale všichni v klubu, kteří ho chtějí posouvat dopředu,“ řekl Riera na tiskové konferenci.
Při oficiálním uvedení po boku sportovního šéfa Markuse Kröscheho působil španělský kouč jako člověk, který si do kabiny přinesl vlastní slovník. Nemluvil o problémech, ale o řešeních. Hráčům chce dodat sebevědomí.
„Jsem plný motivace. Nejsem tady, abych se díval zpátky. Nejsem lepší ani horší než jiní trenéři. Jsem přesvědčený, že moje nápady pomůžou a budou fungovat. Hráči mě budou následovat, protože jim dávám řešení. Kdybych jim zítra řekl, ať skočí z tohohle balkonu, budou o tom přesvědčení,“ pokračoval Riera.
Jeho debut přijde rychle. V pátek večer ho čeká ligový start na hřišti Unionu Berlín. Frankfurt už ztrácí osm bodů na poháry a v Lize mistrů skončil po ligové fázi. Krösche trvá na tom, že ambice se nemění: cílem je příští sezonu hrát Evropu.
„Neměli bychom se ptát, jaký je cíl, ale jak se k němu dostaneme. Když budeme hrát dobře, na konci uvidíme, kde skončíme. V kabině mám tři pravidla. Za prvé respekt, za druhé jak trénuješ, tak hraješ, a za třetí: co dávám týmu s míčem i bez míče. To vyžaduju každý den. Když vstoupíme do téhle budovy, podřídíme všechno tomu, abychom vyhrávali zápasy. Mimo tuhle budovu se můžeme bavit i o jiných věcech,“ podotkl Riera.
Neuhýbá ani v detailech osobního stylu. Říká o sobě, že je přímý a hráčům bude vždycky říkat pravdu. „Nebudu volit slova tak, aby mě hráči případně měli raději. Miluju to, co dělám, vždycky do toho dávám maximum. Nejkrásnější povolání na světě je být fotbalista, druhé nejkrásnější je být fotbalový trenér.“
Hráčům chce nabídnout jasný návod: ne ukazovat prstem „tady je problém“, ale vysvětlit možnosti a konkrétní řešení. „Když se něco nepovede, změníme to a uděláme jinak.“
Jeho fotbal má stát na kombinacích a velkém množství útočných variant. S míčem chce nabídnout hráčům možnosti a odvahu, riskovat mají především v poslední třetině hřiště. Bez míče naopak nechce čekat: chce napadat, být nepříjemný a vynucovat si chyby soupeře.
Intenzita a agresivita jsou slova, která u něj nezní jako marketing, ale jako podmínka. Hráči podle něj nemají mít strach z chyb.
„Máme velmi dobré hráče a když vaříte z dobrých surovin, bude to lepší. Moji hráči jsou moje nohy a ruce. Slovo sebevědomí používám velmi často. Se sebevědomím můžete dokázat strašně moc, s pochybnostmi ne. Hráči se nesmí bát dělat chyby, jen musejí chybovat méně než soupeř,“ uvedl Riera.
„Ve fotbale nemáte na nic čas, chceme vyhrát příští zápas. Moji hráči musí být chytří, aby hru pochopili. Příklad: nemají jen běhat, ale chápat, jak běhají. Nejde o to, kdo víc běhá, ale kdo běhá lépe. Uběhnout 14 kilometrů je hezké, ale jen když to má smysl. V příštím zápase by už snad měly být vidět změny, nový styl a nová identita. Každý zápas je součástí tohohle procesu. Hráči musí té myšlence věřit,“ dodal.
Frankfurt teď rychle uvidí, jestli se „motýli v břiše“ dají přetavit do bodů, nebo jestli zůstane jen u hezkých vět.
