„Jsem zatížený svou osobní kauzou, která v minulém roce vyvrcholila mým pravomocným odsouzením. Nakonec se podařilo advokátům vybojovat přerušení výkonu trestu a čekáme na rozhodnutí Nejvyššího soudu v průběhu tohoto roku, jakým způsobem se kauza povede dál.“

„To, že jsem venku, je pozitivní. Při odsouzení nebyl nový vlastník, panovala nejistota a klub měl nemalé finanční závazky. Jsme rád, že se podařilo všechny hráče přesvědčit, aby zůstali a prodloužili smlouvy, abychom mohli pokračovat v nastaveném sportovním trendu.“

„Když jsem měl nástup k výkonu trestu, tak mi žlučový kámen ucpal žlučovod, dostal jsem sepsi, měl jsem CRP 368, což je hranice na umření. Nejdříve mě stabilizovali v jablonecké nemocnici a potom jsem se nechal převézt do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde jsem se podrobil operaci žlučníku. Můj stav nebyl jednoduchý, v břiše jsem měl díru. Žádal jsem soud, aby mi aspoň o týden prodloužili nástup k výkonu trestu.“

„Podzim 2025 byl psychicky náročný. V hlavě jsem měl peklo. První věc, kterou musíte udělat, je podržet okolí. Musíte se vydat za svým otcem, kterému je 89 let. Musíte to říct všem příbuzným a vnučkám, že už je to černé na bílém. Je to složitě vysvětlitelné, děti to nechápou. Musíte se snažit, aby nevznikla panika v klubu. Je tam obava, že nebudou mzdy, že se bude dlužit, když tady nebude člověk, na kterém to visí 30 let.“