Nejvíc prostoru Laporta věnuje Xavimu a tomu, jak se situace kolem něj neustále měnila. Píše, že klub vnímal „nedostatky v kondiční přípravě“ a jak španělský kouč po sezoně otočil a chtěl zůstat, ačkoli už bylo oznámeno, že odejde.

Laporta popisuje „slavnou“ večeři u něj doma: „Objednali jsme si sushi, jako bychom si objednávali jehněčí kotlety.“ A právě tam prý Xavi pronesl větu, která všechno znovu otevřela: „Stoprocentně z nás udělám šampiony!“

Laporta zpětně přiznává, že měl rozhodnutí konzultovat s dalšími odborníky v klubu, ale nakonec na Xaviho setrvání kývl. Dokonce mu měl říct: „Budeš před všemi vypadat špatně, ale ustoupím a udělám to kvůli tobě: Jsi Xavi a miluješ Barcelonu.“

Jenže pak přišel zlom. Laporta připomíná, jak Xavi krátce nato veřejně prohlásil, že tým nebude konkurenceschopný dřív než za dva roky. Ihned mu volal: „Řekl jsem mu, že takhle to neděláme dobře.“

Kniha popisuje i bizarní moment, kdy Xavi přijel do nemocnice za Laportou, jenž byl zrovna hospitalizovaný s podezřením na zápal plic. „Přijel v přestrojení, s čepicí na hlavě, a říkal mi, že věří v tým, že se dá všechno změnit. Ale druhý den řekl Decovi, že musíme vyměnit docela dost hráčů…“

A tak to Laporta rozsekl definitivně. „Setkali jsme se v tréninkovém centru. Byli jsme tam já, Rafa Yuste a Deco a řekli jsme mu, že se omlouváme, ale že takhle dál nemůžeme pokračovat.“