Chance Liga
Martin Dellenbach, jeden ze spolumajitelů Viktorie Plzeň, se brání nařčením, že vstoupil do západočeského klubu, aby se během několika měsíců obohatil.
„Mnohdy jsem slyšel, že to děláme kvůli penězům, hlavně po přestupu Tomáše Chorého (29) do Slavie nebo teď Robina Hranáče (24) do Hoffenheimu. Tento názor je totálně mylný, to není naším cílem. Chtěl bych ubezpečit a zdůraznit, že jsme si jako majitelé do této doby nevzali z klubu ani euro!“ řekl Dellenbach pro klubový web.
V rozhovoru se snaží vysvětlovat na konkrétních případech, jak o nich přemýšlel a zvažoval s dalšími představiteli Plzně.
„Přiznávám, že se díváme na fotbalový klub jako na firmu a Viktorka není malou firmou. Cílem každé firmy musí být dělat zisk, jinak bychom prostě pracovali neefektivně a nikdy nedosáhli dlouhodobé stability. Vždyť máme zodpovědnost vůči zaměstnancům, vůči všem hráčům, kteří mají podepsané kontrakty na tři, čtyři nebo pět let. Musíte zajistit garanci, stabilitu, to bych chtěl zdůraznit,“ pokračoval.
Aby byl český fotbalový klub v zisku, musí nejen hrát pravidelně evropské poháry, ale také prodávat nejlepší hráče za velké peníze.
Už nyní se začíná spekulovat nad možnými odchody Lukáše Červa (23) a Pavla Šulce (23), protože zahraniční kluby je mají na radaru a sledují trajektorii jejich výkonnosti nejen ve Viktorii, ale také v reprezentaci.
„Máme z těch hráčů radost. Na druhou stranu nás to zase dostává pod určitý tlak, velké kluby si na ně myslí. Ale to je přesně to, co dlouhodobě přeci chceme, ne? Rád to vysvětlím. V zimě se zase otevře transferové okno. Ale proč bychom z toho měli mít už teď nějaké bolesti hlavy? Naopak bychom na to měli být pyšní! Když přeci uvidím výborného hráče hrát ve špičkovém klubu a řeknu si, toho jsme vychovali, ten u nás hrál fantasticky, to je pro nás odměna jako hrom. Pro Viktorku, pro naši značku,“ říká Dellenbach.
Zmíněný Hranáč je toho příkladem, byť v Hoffenheimu zatím nezažívá úplně pohodový start.
„Prodáme hráče třeba za deset milionů eur, ale neznamená to a nikdo nemůže čekat, že za pět ihned nakoupíme. Naopak nakoupíme třeba za milion a toho za deset z něj teprve uděláme. Robin Hranáč před dvěma lety taky nebyl hráčem s takovou cenovkou, to samé Pavel Šulc. Samozřejmě nelze očekávat, že se to povede u každého a ihned, ale pro budoucnost je to super nastavení,“ doplnil Adolf Šádek, minoritní akcionář a generální ředitel.
„Společně s Martinem a dalšími kolegy jsme Hranáčův transfer intenzivně diskutovali a probírali ze všech stran, protože nesmírně důležitá pro nás byla jak sportovní, tak ekonomická stránka věci,“ dodal.
Podle Dellenbacha jsou obě stránky důležité: „Pokud se podíváte na tu ekonomickou, je to jasné – musíte prodat. Navíc Hoffenheim jasně řekl, že varianta po odvetě prostě neexistuje. Tomu ale logicky odpovídala i konečná přestupová suma.“
Spekulovalo se právě o necelých 10 milionech eur včetně bonusů.
„A má to další konsekvence – víceméně i tento transfer zvyšuje hodnotu dalších našich hráčů a v budoucnu můžeme takových velkých přestupů dělat více, než tomu bylo v minulosti,“ upozornil Šádek.
„Ukazuje to i vývoj našeho klubu. Jako příklad bych uvedl předpředposlední sezonu. Viktorka hrála Ligu mistrů, ve skupině body neuhrála a v létě nepřišla žádná zajímavá nabídka na naše hráče, kteří by mohli odejít na zajímavé adresy po Evropě. A nyní po Konferenční lize? V létě jsme registrovali velkou poptávku na naše hráče, čtyři z nich dokonce jeli na EURO s reprezentací. O Robina Hranáče byl například zájem v Německu a dalších zemích. Vidíte tu změnu? Tyto věci Viktorce extrémně pomáhají směrem do budoucnosti. Zájem top klubů z předních pěti lig by měl být čím dál tím větší. To je ta změna, ten proces,“ zakončil Dellenbach.
