Chance Liga
„Bylo to rychlé a nečekané. Žádný alarm z pohledu zpětné vazby od kohokoliv tam nebyl,“ popisuje Tomáš Janotka moment, který ukončil jeho ambiciózní éru na lavičce Sigmy Olomouc.
Po návratu ze zápasu v Pardubicích (1:2) si ho vedení zavolalo do kanceláře a oznámilo mu okamžitý konec. Pro mladého kouče to byl blesk z čistého nebe, se kterým se v dosavadní kariéře ještě nesetkal. Bere to ale jako zkušenost, která ho posune dál, i když s oficiálními důvody svého vyhazovu hluboce nesouhlasí.
„Vedení klubu jsem se snažil tyhle šumy a informace uvést na pravou míru. A jsem přesvědčený o tom, že žádná hádka v týmu neproběhla, ani s hráči, s nikým. Je to lež. Atmosféra v Sigmě toxická není a nebyla, absolutní nesmysl,“ prohlásil rázně Janotka pro Livesport Daily s tím, že spojení „ztráta kabiny“ jsou silná slova.
Podle svých slov vycházel skvěle se všemi zaměstnanci a jediný konflikt, který připouští, se týkal kvality hrací plochy. „Jediný úsek, který můj odchod může kvitovat, je ten venkovní, to znamená hlavně trávníkáři. Když něco není tak, jak má být, tak se ozvu. A příprava hřiště je jediná linka, kdy jsem se nějak ozval.“
Dalším bodem kritiky, který se k odvolanému trenérovi donesl, mělo být jeho údajně příliš silné ego a fakt, že ho „všude bylo moc“. Janotka se nálepce perfekcionisty nebrání, ale mrzí ho, že nedostal šanci na reflexi dříve.
„Slyšel jsem, že mě bylo moc. Ego máme všichni chlapi stejné. Jsem perfekcionista, chci po každém, aby věci fungovaly, jak mají,“ vysvětloval svůj přístup k práci.
Přiznal také, že mohl být do plnění úkolů natolik zahleděný, že přestal vnímat pocity okolí. „Je možná škoda, že jsem žádnou zpětnou vazbu nedostal, že mi nikdo neřekl, že je mě všude moc,“ povzdechl si nad chybějící komunikací ze strany klubu.
Podle Janotky nebyl primárním důvodem jeho konce sportovní neúspěch, ale spíše únava materiálu z jeho náročných metod. Vedení podle něj chtělo prostředí týmu „odlehčit“, protože jeho důraz na stoprocentní profesionalitu a pracovitost už v Olomouci narazil na své limity.
„To byl kámen úrazu, už to pak nevonělo a do jisté míry se náš vztah už přejedl. V poslední době se v Sigmě ubralo v náročnosti a důslednosti v defenzivě, to jsem hráčům vyčítal a tady jsem asi tlačil na pilu příliš. To mohlo být hráčům nepříjemné,“ analyzoval otevřeně příčiny rozchodu.
Navzdory hořkému konci v srdci Hané se Janotka cítí plný sil a připravený na další výzvu. Zajímavá byla jeho odpověď na otázku ohledně možného angažmá u rivala.
„Baník? Dřív jsem byl tak zabýčený a zaslepený jednou cestou (Sigma), že jsem si to nedovedl představit, ale dávno vím, že v trenérském životě nejde být v jednom městě, a proto jednoznačně řeknu, že bych do Baníku šel,“ dodal s tím, že se v případě smysluplné nabídky nebrání ničemu.
