Chance Liga
„Jakmile si nasadil bílou čepici, věděli jsme, že peníze jsou vsazené a komedie může začít.“ Nejmenovaný rozhodčí popsal Deníku mrazivé detaily sázkařské mafie na Moravě. Zatímco hlavní aktér Jakub Prokeš skončil po rozhodnutí soudu ve vazbě, na povrch vyplouvají neuvěřitelné praktiky: od signálů u rohového praporku přes úplatky v eurech až po vydírání sudích skrze podepsané směnky.
Sudí, který se rozhodl promluvit pod příslibem anonymity, se stal přímým svědkem domluvených divadelních představení při běžných přátelských utkání nebo mistráků třetí a čtvrté ligy. Vše podstatné se prý odehrávalo v den zápasu a hlavním organizátorem měl být Jakub Prokeš, tehdejší manažer Startu Brno.
Postup byl rutinní: Prokeš si zjistil delegaci rozhodčích a jednoho z nich kontaktoval. Následovala osobní schůzka třeba „u kafe“ po cestě na stadion, kde byl rozhodčímu předestřen konkrétní scénář. „Nejčastěji šlo o to, že v prvním poločase musí padnout dva góly, jedno na kterou stranu, a na konci musí vyhrát jeden z týmů, na který je vypsaný vyšší kurz,“ popisuje svědek.
Role sudího v tomto systému nebyla v „zařezávání“ soupeřů, ale spíše v pasivitě. „Rozhodčím slíbí nějakou částku a zároveň jim řekne, ať se do vývoje zápasu pokud možno nepletou.“
Za takzvané „držhubné“, které se podle svědka pohybovalo kolem 3000 eur pro celou kabinu sudích, měli rozhodčí hlavně nepřekážet. Hlavní práci totiž odváděli zainteresovaní hráči – obvykle jeden či dva na každé straně. Ti za odměnu 500 eur za chybu zařizovali penalty, pouštěli hloupé góly nebo schválně kazili rozehrávku. Sudí vzpomíná i na bizarní momenty, kdy obránce třikrát za sebou nahrál soupeři, jen aby padla požadovaná branka.
Prokeš údajně řídil průběh sázek přímo u hřiště, a když dostal informaci ze zahraničí (mluvil vždy o Číně), že jsou peníze vsazené, dával hráčům signály. Jak? „Přeloží si nohu přes nohu, vezme si rozlišovák, otočí čepici kšiltem dozadu nebo dá signál jinak, a od té doby se na hřišti děje celá ta komedie. Co si vybavím, tak si třeba nasadil bílou čepici a stál u jednoho z rohových praporků. Ve chvíli, kdy si tu čepici nasadil, věděli hráči a rozhodčí, že akce běží, a pak to bylo v rukou hráčů. Rozhodčí nic moc dělat nemusel,“ uvádí nejmenovaný arbitr.
Celkový objem peněz v oběhu na jeden zápas mohl dosahovat až 30 tisíc eur (735 tisíc korun). Systém byl však neúprosný, pokud sázka nevyšla. Rozhodčí popsal případy, kdy „scénář“ nechtěně pokazil náhradník, který o ničem nevěděl a z gólu se radoval jenom on.
V takových chvílích se Prokeš měnil v agresivního vymahače. Za neúspěšné sázky nutil rozhodčí a hráče podepisovat směnky na desítky i stovky tisíc korun jako náhradu za ušlý zisk. Tím si je definitivně zaháčkoval. Buď museli dluh splácet v hotovosti, nebo „věrně sloužit“ v dalších zápasech, kde už pískali vyložené zářezy. „Byl extrémně protivný a nespokojený.“
Prokešova moc pramenila z jeho přímých kontaktů na asijský sázkařský trh. Podle rozhodčího mu stačilo pouhé půl dne, aby zorganizoval celou mašinérii od sázkovek až po aktéry na hřišti. Pro komunikaci přitom využívali zašifrovanou aplikaci Signal, aby minimalizovali riziko odhalení. Tato „jistota“ však skončila v momentě, kdy do hry vstoupila policie a Etická komise FAČR, které začaly rozplétat nitky vedoucí k desítkám ovlivněných utkání.
Rozuzlení pro hlavního aktéra přišlo u Městského soudu v Brně. Prokeš byl vzat do vazby, a to z důvodů koluzních i předstižných, aby nemohl ovlivňovat svědky nebo v trestné činnosti pokračovat.
Státní zástupce Aleš Sosík potvrdil, že Prokeš čelí obvinění z podvodu velkého rozsahu, podplácení a účasti na organizované zločinecké skupině. Vazební zasedání trvalo přes hodinu a půl a obviněného eskortovali zadním vchodem, aby se vyhnul bleskům fotoaparátů.
Aktuálně čelí disciplinárnímu řízení i samotný klub TJ Start Brno, kde Prokeš působil.
A co je na kauze nejhorší? Ani jeden „svůj“ zmanipulovaný zápas nejmenovaný rozhodčí v seznamu Etické komise neviděl…
